Bez péče to nejde

FRITZ SOMMER
Když je dýmka správně ošetřována, vydrží věčně a kouří se stále lépe. Skuteční milovníci dýmek musí proto kromě času, věnovaného požitku při kouření, věno­vat také něco času péči o své miláčky – dýmky. Kdo chce mít ze svých dýmek ra­dost, musí s nimi dobře zacházet a pečovat o ně. Ušpiněné dýmky jsou na po­hled přímo neestetické a vyvolávají stejné reakce jako zanedbané šaty nebo špinavé boty. Neudržovaná dýmka podstatně zhoršuje chuť a stane se nakonec úplně nesnesitelnou, nešíří po okolí příjemnou vůni tabákového kouře, ale vydá­vá ohavný zápach.

Po kouření
Nejprve musíte nechat svou dýmku úplně vychladnout. Podle možností na vol­ném vzduchu, tedy ne zrovna v kapse saka. Hlavička dýmky by měla přitom le­žet o něco níže než náústek, protože na dně se shromažďuje většina vlhkosti. Také popel musí v dýmce vychladnout než jej vysypeme, protože může dýmce odejmout vlhkost. Po vychladnutí obrácením dýmky vyprázdníme hlavičku. Je-li dýmka správně nacpaná a vykouřená, popel vypadne sám. Všechny zbytky ta­báku nebo zuhelnatělé části na vnitřních stěnách a na dně hlavičky odstraníme tupou lžičkou dusátka. Při vyprázdnění dýmky si můžeme také pomoci lehkým poklepáním na měkkou podložku (nejlépe korek). Kdo však hodně klepe, toho ihned zkušení kuřáci odhalí jako amatéra. Klepání o tvrdou podložku, jako o ko­vový popelník, podpatek nebo zábradlí vede zpravidla k poškození okraje hla­vičky nebo ke zlomení náústku. Nakonec ještě odstraníme filtr (u dýmek s filtrem), aby vlhkost, kterou filtr vstřebal, nepředával dále dýmce.

Denní čištění
Denní péče o dýmku během dne vykouřenou je tak samozřejmá, jako denní čištění zubů a nevyžaduje také o nic více práce a času. Po oddělení náústku od troubele nejprve čistícím kartáčkem pročistíme náústek – směrem od skusu k če­pu – a to několikanásobným protažením tak dlouho, až je kouřový kanálek čistý. Měkkým hadříkem také vyleštíme povrch náústku do vysokého lesku. Kouřový ka­nálek hlavičky také čistíme kartáčkem tak dlouho, až na kartáčku nejsou žádné nečistoty – budeme k tomu určitě potřebovat více kartáčků. Roubíkem, stočeným z papírového ubrousku, vyčistíme lůžko čepu a vnitřek hlavičky. Po vyčištění po­vrchu hlavičky dýmky od nečistot – potu, mastnoty, stop prstů – použijeme hadřík. Před sestavením hlavičky a náústku je ještě jednou silně profoukneme, abychom odstranili případné zbytky tabáku. Dýmku nyní necháme několik hodin odpoči­nout a vyschnout. K tomu je opět důležitá cirkulace vzduchu, tedy ne v tašce na dýmky nebo v uzavřené zásuvce.

Oddělení náústku od troubele
Nikdy nezkoušejte oddělit náústek od hlavičky,je-li dýmka ještě teplá. Protože se dřevo hlavičky teplem a vlhkostí roztahuje a náústek tudíž drží ještě pevněji než obvykle, může při oddělování náústku v tomto případě lehce dojít ke škodě -zlomení čepu nebo roztržení troubele. Oddělení náústku by také nemělo být pro-
váděno tahem za náústek v přímém směru. Pak stačí malé zapáčení stranou a čep náústku se zlomí. Používáme tedy způsob, jakým se otevírá lahev dobrého vína. Při otáčení náústkem sem a tam se čep náústku rychle opotřebuje a nedr­ží pak pevně v troubeli dýmky. Správné tedy je uchopit hlavičku dýmky do jedné ruky, náústek do druhé a pomalu otáčet ve směru hodinových ručiček (nebo na­opak, ale vždy stejným směrem) a současně lehkým tahem vysunovat náústek z hlavičky. A stejným způsobem, tedy opět otáčením ve stejném směru a sou­časně lehkým tlakem čep náústku zasunovat do troubele.

Generální (velké) čištění
Četnost generálního čištění je závislá na četnosti základního čištění, na tvaru a vlastnostech dýmky a také na četnosti kouření. Konečně má na potřebu úpl­ného vyčištění vliv také způsob kouření. Takzvaní „mokří” kuřáci, kterým se dým­ka více znečišťuje, musí přirozeně čistit častěji než „suší” kuřáci. Černá místa na o-kraji hlavičky, silná karbonová vrstva v hlavičce, zanesený náústek a nebo to, že dýmka jednoduše začíná špatně chutnat jsou neklamná znamení, že je opět nutné provést generální čištění. K dosud použitým čistícím potřebám přibývá vý-hrubník na odstranění karbonu, vrtáček na úpravu kouřového kanálku, čistící ka­paliny a potřeby k leštění. Vhodné jsou také staré noviny jako podložka, aby se na stůl nebo ubrus nedostaly nežádoucí „suvenýry”. Některé firmy nabízejí kom­pletní čistící sadu – čistící kapaliny, leštící pastu a čistící tkaniny.

Péče o náústek
Každý kuřák jednou zjistí, že se na některých částech náústku mění barva na nevzhlednou nazelenale žlutou. Čištění je zde často těžké, protože výrobci dý­mek používají pro náústek mnoho různých materiálů, které rozdílně reagují na různé metody čištění. Po vyčištění kanálku náústku tak jako při denním čištění po­třeme povrch náústku leštící pastou, kterou obdržíme v odborných prodejnách. Necháme chvíli pů­sobit a pak vyleští­me hadříkem. Podle potřeby musíme ně­kolikrát opakovat. U silně zašlých ná­ústků z tvrzené gu­my však často tento způsob selže. Zde pomůže jediné -předat dýmku od­borné dílně k me­chanickému vyčiš­tění. V žádném případě bychom neměli používat růz­né kuchyňské čistící prostředky! Tyto často obsahují kyselinu citronovou, která rozrušuje povrch náústku.

   
Hlavička dýmky
Časem je karbonová vrstva uvnitř hlavičky stále silnější a jednoho dne kuřák zji­stí, že do dýmky nacpe podstatně méně tabáku a že stejný tabák, který dosud dobře chutnal a voněl, je najednou nechutný. Tyto příznaky jsou jednoznačné -je nejvyšší čas odstranit odstranit karbon z hlavičky. Aby dýmka opět chutnala, musíme odstranit dostatečnou vrstvu karbonu, ale ne příliš velkou, abychom ne­poškodili dřevo. V hlavičce by měla zůstat vrstva karbonu asi 1 mm silná. Karbonovou vrstvu odstraníme speciálním výhrubníkem nebo lžičkou dusátka. Speciální výhrubník se vyrábí v pevných rozměrech podle obvyklých rozměrů hlaviček dýmek nebo s nastavitelnými noži, které můžeme přizpůsobit jakému­koliv vrtání hlavičky. Výhrubník nebo lžičku dusátka vsuneme do kotlíku dýmky a pomalým šroubovitým pohybem stále ve stejném směru odstraňujeme kar­bon. Jak je výše poznamenáno, neměli bychom se přitom dostat na čisté dřevo. Pracujeme přitom opatrně, použití síly může vést i k roztržení hlavičky.

Čištění troubele probíhá stejně jako při denním čištění, pouze čistící kartáček napřed navlhčíme čistící kapalinou nebo alkoholem. Všechna takto navlhčená místa pak musíme novými kartáčky vytřít dosucha. Někdy musíme kouřový ka­nálek v troubeli rozšířit vrtáčkem na původní světlost. Zúžený průřez kanálku nutí k zvýšenému tahu při kouření a teplota v hlavičce dýmky se silně zvyšuje. Dávejte pozor, aby se čistící kapalina nedostala na povrch hlavičky. U hladkých leště­ných hlaviček tento prostředek ihned způsobuje „slepá” místa, protože rozrušuje polituru nebo voskovou vrstvu. Někteří kuřáci používají místo čistící kapaliny vy-sokoprocentní alkohol nebo rum, gin, whisky, které jak známo rovněž alkohol ob­sahují. Tyto prostředky jsou také použitelné a můžeme je při čištění současně používat i obvyklým způsobem. Čištění dýmky tak bude – přiznejme si to – pod­statně příjemnější. Oblíbeným místem, na kterém se ukládají zuhelnatělé zbytky tabáku, je horní okraj hlavičky. Tyto nepěkné zbytky odstraníme hadříkem, lehce navlhčeným čistící kapalinou nebo alkoholem. Ihned však opět vytřeme dosu­cha, abychom neporušili polituru nebo voskový film. Nakonec potřeme povrch hlavičky politurou a vyleštíme hadříkem. Praktické jsou leštící ubrousky, které jsou někdy k dostání v obchodech a které obsahují na jedné straně vosk a slouží k obnovení voskového filmu.

I přes maximální snahu milovníků dýmek je čas od času nutné dát dýmku k provedení generálního čištění do odborné dílny.

Po poskytnutí delšího času na vyschnutí a odpočinek dýmky pak může naše kuřácké náčiní opět dobře sloužit k provozování kuřáckých požitků.